Dovolená v Mexiku 2010

Bojovní Aztékové vládli z Tenochtitlánu, dnešního Mexico City, Mayové osídlili jih země, Yucatán a rozšířili se až do Hondurasu. Vysoce vyvinutá kultura Mayů pravděpodobně zanikla následkem vnitřních konfliktů a přelidnění. Španělé objevili na počátku 16. století z mayské kultury už jenom zbytky. V roce 1521 zničil Cortés díky obrovské převaze zbraní a s pomocí znepřátelených kmenů říši Aztéků. Španělská nadvláda trvala 300 let - doprovázalo ji jak misionářství, tak epidemie zavlečené z Evropy a drancování nerostného bohatství, především stříbra. Mexiko získalo neočekávaně z důvodů politických intrik v Evropě na Španělsku nezávislost už v roce 1821, ale začaly konflikty o území se sousedním Texasem. Až do roku 910 bylo Mexiko hrátkou v rukách velmocí a muselo odevzdat Kalifornii, Arizonu, Nové Mexiko a Texas Spojeným státům. Pak začala bouřlivá doba uckých revolucí, na jejímž konci, v roce 1917, vznikla ústava, která v hrubých rysech platí dodnes. V roce 1929 byla založena strana PRI, od té doby nastal relativní klid. Indiánské vyspělé kultury zanechaly po celé zemi, grandiózní stavební díla (např. Tulúm, Palenque, Chichén Itzá, Teotihuacán). Barokní sakrální i světské stavby jsou pozůstatkem španělské nadvlády. Světoznámým umělcem moderny je Diego Rivera. Hudba Mariachi, kterou interpretují zpěváci v kostýmech tradičním kloboukem se širokou krempou, ztělesňuje "mexickou duši". Jako doprovodný nástroj dominuje kytara. Stejně tak typické jsou tance, které jsou většinou znázorněním dvoření milované osobě.

Páteří geologicky a krajinně rozmanité země je hustě osídlená centrální Mexická náhorní plošina, která stoupá od severu k jihu až do výšek 3000 m. Na východě a na západě ji ohraničují obě velká pásma Sierra Madre, která na východě dosahují 3500 m a na západě 4000 m. Na jihu ji uzavírají mladé velehory vulkanického původu s 5760 m vysokým Pico de Orizaba (nejvyšší horou Střední Ameriky) a se slavnou sopkou Popocatépetl (5452 m). Tektonicky neklidná oblast byla nejhůře postižena při katastrofálním zemětřesení v Mexico City roku 1985. Poloostrov Yucatán pokrývají krasové útvary, které na jihu přecházejí do tropického deštného pralesa. Naproti tomu je dlouhý výběžek Baja California na severozápadě pouštní oblastí. Díky vysokým horským masívům se zde rozlišují čtyři klimatické zóny podle jejich nadmořské výšky a polohy. Sever země patří do zóny subtropů, jižní oblast do pásma vlhkého tropického klimatu. Severovýchodní pasát přináší v létě silné srážky, které ale téměř nepřesahují okrajové oblasti a jen v malém množství zasahují vysočinu. Západ Mexika je suchý. Na pobřeží zálivu se často objevuje hurikán.

Podle ústavy z roku 1917 je Mexiko prezidentskou spolkovou republikou, která se administrativně skládá z 31 států a jednoho federálního distriktu, do kterého patří i hlavní město Ciudad de México. Prezident, který je zároveň hlavou státu i vlády, je volen na šest let, druhé volební období je vyloučeno. Legislativním orgánem je Poslanecká komora s 500 poslanci a Senát se 128 členy. Od roku 1929 až do 1977 tvořila nepřetržitě vládu pouze strana Strana institutionalizované revoluce (PRI). Tato vláda jedné strany zabránila vytvoření skutečných demokratických struktur. Při volbách v roce 1997 ztratila PRI absolutní většinu, úspěchy konzervativní Strany národní akce (PAN) a levicové Strany demokratické revoluce (PRD) by mohly vést k větší demokratizaci země. Mexiko je členem UNO, Organizace amerických států (OAS) stejně jako latinskoamerických hospodářských organizací. Přes Severoamerickou zónu volného obchodu hledá Mexiko připojení k vedoucím průmyslovým národům světa. Zdaleka nejhustěji osídlenou zemi střední Ameriky obývá smíšená populace, jejíž etnické rozdělení lze jen stěží postihnout v číslech, protože se mnoho mesticů hlásí buď k indiánské nebo bělošské populaci. Podíl původních Indiánů stejně jako bělochů (kreolů) leží zřejmě pod 10 %. Minimálně devět z deseti Mexičanů se hlásí ke katolické víře, zbytek se rozděluje na protestanty, hinduisty a jiná náboženství. Silné protiklady mezi městem a venkovem vznikají už samotnou existencí jednoho z největších měst světa - hlavního města Mexico City (Ciudad de México). Každým dnem narůstá tato obří aglomerace s asi 20 miliony obyvatel o dalších zhruba 2000 přistěhovalců. Nevyřešené jsou také konflikty v provincii Chiapas, jejíž požadavky autonomie a více práv pro indické obyvatelstvo vláda odmítá.

Rychlý nárůst hospodářství má v ekonomice prioritu, na což ukazuje i rychlé zvětšení objemu dovozu. Také struktura exportu se silně změnila. Průmyslové výrobky, jako automobily a elektronické součásti vytlačily ropu, která dlouhou dobu dominovala. Tři čtvrtiny celkového objemu zahraničního obchodu se uskutečňují s USA. Asi polovina vytěžené ropy se využívá ve vlastním hospodářství. Úspěšné snížení inflace koliduje s vysokým zahraničním zadlužením, které dosahuje poloviny hrubého národního produktu. I nadále se rozvíjí cestovní ruch, který do státní poklady přináší ročně kolem deseti miliard dolarů a stal se tak důležitým zdrojem příjmů. Velmi kvalitní silniční síť, která paprskovitě vychází z hlavního města, intenzivně využívá autobusová i nákladní doprava. Hustota železniční sítě (25 000 km) rostoucímu hospodářství nestačí.